Kouzelník Merlin (nové vydání 2004)

Trilogie o kouzelníku Merlinovi, vychovateli prvního krále sjednocené Británie Artuše, se odehrává v době raného středověku na úsvitu křesťanství po pádu římské říše. Historikové se shodují, že legendární král Artuš skutečně žil (narodil se asi v roce 490) a pravděpodobně žil i Merlin, i když jako správný bájný hrdina se skládá přinejmenším ze čtyř mužů - prince, proroka, básníka a inženýra. Legendy o Artušovi a jeho rytířích kulatého stolu, o bojích a láskách, o hledání svatého Grálu - nádoby, z níž pil Kristus při poslední večeři - jsou dodnes živé na obou březích Úzkého moře, jak se říkalo kanálu La Manche, v Bretani i v Británii. Autorka zná všechny tyto legendy a zná také mnohá historická díla. K sepsání trilogie, na niž pak volně navázala čtvrtým dílem Smrt krále Artuše, ji prý nejvíc inspirovaly historické eposy Velšana Geoffreye z Monmouthu z 12. století. Mary Stewartová své fiktivní dílo zasadila do věrného historického rámce a autentické krajiny. Ví, jak vypadaly hradní kuchyně a ložnice, co se jedlo a pilo, jak se tkaly látky, jaká etiketa platila na dvorech králů, jakou moc měli kněží, ať už pohanští nebo křešťanští, jaké bylo postavení kouzelníků. V pátém století se krajinou posetou menhiry proháněli Keltové a Sasové; vzdělanci se stále ještě drželi výdobytků římské civilizace (neboť teprve před sto lety se z Británie stáhly poslední římské legie) a pohanské zvyky druidů a uctívačů Mithrova kultu, zděděného po legionářích, se mísily s křesťanskými. Autorka ze všech těchto barevných ingrediencí namíchala strhující napínavý koktejl, který pobaví i poučí.

První díl trilogie, jejímž vypravěčem je sám kouzelník Merlin, se soustředí na smutné dětství a učňovská léta dospívání budoucího kouzelníka, prozatím však nemanželského dítěte ženy z královské krve, jehož otce nikdo nezná. Po matce zdědil Merlin dar vidění a rozvinul jej s pomocí poustevníka z pověstné křišťálové jeskyně, jež se má později stát jeho útočištěm a hrobem. Merlin se řízením osudu, ale též díky svým schopnostem nejen kouzelnickým (lékařské dovednosti, znalost jazyků, inženýrský talent, básnické nadání) stane nepostradatelným pomocníkem budoucího nejvyššího krále sjednocené Británie Ambrosia, na jehož počest znovu postaví rozvalené menhiry zvané Tanec obrů, a po jeho smrti jeho bratra Uthera. Merlinovo vyprávění končí mimomanželským početím chlapce Artuše, který se má podle Merlinovy věštby stát sjednotitelem a bájným králem celé Británie.