Přidat do záložek Přihlásit / Registrovat
Pouštní Kopí
[008816]
489,00Kč 435,00Kč
podle Renata Heitelová Datum přidání: Čtvrtek 25 listopad, 2010
„Já nechávám zemřít muže se ctí, synu Jephův,“ řekl Jardir. „Nestál o tvou pomoc. Nepotřeboval ji. Vykonal svou povinnost a nyní je na nebesích.“
„Žádná nebesa nejsou,“ zavrčel Par'chin. „Ty jsi toho muže prostě zavraždil.“

Střet dvou různých světů, dvou kultur, dvou náboženství je hlavním motivem pokračování úspěšného románu Tetovaný amerického autora Petera V. Bretta. Zatímco jedni bojují, aby žili, druzí žijí, aby bojovali. Přitom válka mezi nimi je teprve na samém začátku a skutečný nepřítel se skrývá v Jádru.

V románu Tetovaný nás autor zavedl do neznámé budoucnosti, která však připomíná spíše středověk a kde jsou lidé pronásledovaní krvežíznivými démony zhmotňujícími se noc co noc ze zemského jádra. Účinnou zbraní proti nim jsou magické chrany – obrazce, které lidé kreslí na své domy, zbraně i tělo. Seznámil nás také s třemi mladými hrdiny – chraničářem Arlenem, kořenářkou Leeshou a žonglérem Rojerem. Jejich příběhy se na konci románu propojily, takže byste čekali, že druhý díl bude pokračováním jejich osudů, ale autor své čtenáře překvapil a soustředil se na jiného hráče.

Pouštní Kopí nás ve své první třetině zavede o několik let zpátky a odehrává se zároveň s událostmi v románu Tetovaný. Hlavním hrdinou je totiž Jardir, ten, se kterým se Arlen seznámil na své pouti do Krasie, který se stal jeho přítelem i zrádcem. Poznáváme ho jako devítiletého chlapce odvlečeného do výcvikového střediska krasijských vojáků – šarúmů, a prožíváme s ním všechna utrpení i slávu, když dosáhne na vysněný titul. Díky tomuto pohledu lépe chápeme myšlení krasijského národa, pro něž je poctou boj a smrt v alagai'šaraku – svaté válce proti démonům. Jardir hnán pýchou své jasnozřivé první manželky, ale i svou vlasní ctižádostí se stává vůdcem svého národa a v jeho čele se vydává do denní války proti severním krajům, aby je sjednotil ve víře v Everama a naučil je bojovat, a pak spolu s nimi vedl noční válku proti démonům. Je Jardir skutečně onen očekávaný Osvoboditel?

Autor ve svém vyprávění nezapomněl ani na staré známé z Osvoboditelovy Kotliny a ve druhé třetině se k nim vrací, když musí čelit hrozícímu útoku Krasijců. Přidává i staronovou hrdinku Rennu z Tibetské Říčky, která se v prvním díle jen mihla jako malá holčička. A jako v díle minulém, i tentokrát se osudy postav protnou...

Zejména zpočátku jsem měla pocit, jako bych četla úplně jinou knihu. Nebylo to jen Jardirem, ale hlavně celým postojem Krasijců k démonům a k vlastnímu životu. V prvním dílem to bylo zlo z jádra, které vám během okamžiku mohlo vzít blízké i střechu nad hlavou, před kterým jste se ukrývali ve sklepě a doufali, že přečkáte do svítání. Ale v Krasii jsou démoni každonoční nepřítel, jehož šarúmové nebojácně pobíjejí po stovkách a jiná smrt než v tomto boji je pro šarúmy potupou. Démoni tu nepůsobí tak hrozivě, díky létům výcviku je vojáci porážejí téměř lehce. Nejvyšší hodnotou tu není život, ale statečná smrt a sláva. Kdo nemůže bojovat, nemá žádné postavení, skončí jako méněcenný chaffit. Tomu do opozice staví autor seveřany, kteří za každou cenu usilují o záchranu i holého života. Arlen sice volí boj, ale nehledá v něm smrt, přestože občas cítí, že nemá důvod žít, že jej stahuje Jádro.

Peter V. Brett opět úchvatně vypráví a nazírá na stejné události z různých úhlů pohledu, přitom to však neruší ani nezdržuje. Na víc jak 600 stranách rozvíjí i několik vedlejších linií, které hlavní příběh poutavě doplňují. Oproti prvnímu dílu se dočkáme nejedné romance, přitom je vyprávění temnější, ať už zachycením krutého života v Krasii či počínající válkou, původní nepřítel navíc nabývá nečekaných rozměrů. Přeskakování mezi postavami vás nutí číst rychleji, už už abyste se dozvěděli, co se děje na druhém břehu Meznice. I tentokrát tu máme pomalejší rozjezd a větrnnou smršť v závěru, která nám bohužel nechává pootevřený závěr, což je podle mne jediná slabina této skvělé knihy, pokračování se totiž chystá až na rok 2012.

Ve srovnání s prvním dílem u mne stojí Pouštní Kopí o stupínek výš, možná to bylo znalostí postav a prostředí, možná tou romantickou linkou, nejspíše však komplikovanou osobností Jardira. Mám radši rozervané hrdiny, o kterých se nedá jednoznačně říct, zda jsou dobří či zlí. Takže pokud vám u Tetovaného něco chybělo, možná to objevíte v Pouštním Kopí. Přináší vám dobrodružství, magii, krutost i laskavost a sympatické hlavní hrdiny, na jejichž další osudy se budete těšit. A jestli jste ještě nečetli ani první díl, na co ještě čekáte? Vždyť je to příběh pro malé i velké, pro chlapy i ženské, tak nasedněte na velblouda či Soumračného tanečníka a nechte se unášet na cestě za hrdinstvím.

Hodnocení: 5 z 5 hvězdiček! [5 z 5 hvězdiček!]
Zpět Psát recenzi