Živí mrtví 04: Touha je slepá

Kolik hodin má den, když jich půlku nestrávíte zíráním na televizi?
Kdy naposled kdokoli z nás doopravdy pracoval, aby získal něco, co chtěl?
Jak je to už dlouho, co kdokoli z nás doopravdy potřeboval něco, co chtěl?

Svět, který jsme znali, je pryč.

Svět komerce a uspokojování zbytečných potřeb byl nahrazen světem přežití a zodpovědnosti.
Epidemie apokalyptického rozsahu zachvátila celé lidstvo a přinutila mrtvé povstat a požírat živé.
Společnost se rozpadla během několika měsíců. Žádná vláda, žádné supermarkety, žádná pošta, žádná kabelovka.

Ve světě, jemuž vládnou mrtví, teď musíme konečně začít žít. Život ve vězení není nic úžasného. A to ani ve světě, který ovládli mrtví a kde jsou pevné zdi věznice jedinou spolehlivou ochranou.

Vztahy se přiostřují, napětí stoupá, lidé se hroutí, a najednou je to kdo z koho. Šťastný konec je stále v nedohlednu... pokud v tomhle světě vůbec něco takového, jako šťastné konce, existuje.